Hájecká pouť

Written on 5.12.2018   By Andrea Čančarová Houfková   in veřejné

3. listopadu 2018

„Jeďte, prosím, do Hájku…“ Tato věta zazněla po ekumenickém koncertě z úst našich otců františkánů.  Nechtěli tím eufemisticky říct, co si myslí o našem zpěvu, ale šlo o pozvání zpívat na letošní poslední hájecké pouti. Ať už to bylo pod vlivem přetrvávajícího nadšení z koncertu nebo díky vzpomínkám na loňský rok, kdy nás toto poutní místo uchvátilo, pár z nás souhlasilo hned, i kdybychom tam měli být jen ve čtyřech.

Nakonec jsme dorazili skoro v plné sestavě na místo, kde jsme se mohli hned cítit jako doma, neboť nás tam uvítala podobná zima, jako teď bývá v našem kbelském kostele. Naštěstí nás tam čekalo také vřelé přivítání všech třech našich otců Vianneye, Filipa i Lukáše. V 11 hodin začala mše svatá, která se k mému údivu nesla v duchu památky všech zemřelých. Ale když otec Filip ve svém kázání upozornil na to, že dnes spoustu duší z očistce vejde díky našim modlitbám do nebe, ulevilo se mi, neboť už nevadilo, že jsme výběr písniček ke mši zaměřili spíše podle slavnosti Všech svatých…vždyť duše v očistci je vlastně čekatelem na svatost.:-)

Po mši svaté a litaniích jsme pak s krátkým pásmem našich sborových písní a lidovek vystoupili před obecenstvem, které bylo poněkud prořídlé. Důvod jsme pochopili vzápětí…účastníky poutě totiž zlákala nekalá konkurence v podobě Filipova stánku s občerstvením. Když jsme ale pak i my ochutnali vynikající grilovanou klobásu či pravou nefalšovanou alžírskou kávu, odpustili jsme mu a ještě rádi jsme za končili naši druhou hájeckou pouť právě u něj.

Zdeňka